So much thinks in head..

26. května 2013 v 1:23 |  Můj život, Můj deník.
Všichni odešli,všichni odešli ulehnout do svých vyhřátých postelí,aby se ponořili do svých hříších snů..Jen já..nemůžu ulehnout,musím stále sedět u pc a začít psát tento článek..Bláznivý,v 0:55 mít v hlavě tolik věcí najednou,že to nejde,jít si lehnout a jen tak na ně přes noczapomenout..






Dnešek byl docela vydařený,oslava 20.tých narozenin a zároveň udělaná maturita Ondrášky,brášky,se konala v počtu tak 20 lidí a pro mě hlavně lidí,které mám ráda a,které jsem po pár dnech strašně moc ráda viděla,hlavně mou nejlepší nejlepší nejlepší kamarádku pod sluncem Vivienku..popovídaly jsme si o pár věcech,které ji trápily,já ji povyprávěla o koncertech v Šumperku a v Praze a bylo nám spolu hodně dobře:))..

Večer jsem jela domů.protože ráno(to se už blíží)jde mamka do práce a na mě zbývá hlídaní mé 4.leté sestřičky Markétky..dala jsem si sprchu a usedla k počítači,kde mi na mém účtě facebooku přišla zpráva od jedné kamarádky,v té zprávě se nacházel odkaz na jejísoukromý tajný deník..nemohla jsem uvěřit vlastním očím..cože???To je vážně pro mě..
Otevřela jsem odkaz a začala číst od nejstarších až po nejnovejší články a vážně každou větu četla se zatajeným dechem..V těch článcích,větách,slovech jsem najednou cítila takovouzranitelnost,bolest,trápení,smutek,lásku,radost,překvapení..V ten moment jako bych se ocitla přímo v jejím životě,v její hlavě i v srdci..

Mezi čtením jsem si psala s druhou kamarádkou,která mi připoměla jednu záležitost s jednou osobou,kterou popravdě vím už týden,ale jaksi jsem nad ní neuvažovala,nebo nepřemýšlela..Ale dneska mě to tak nějak donutilo si tu celou záležitost představit a naskočila mi z toho pěkně hnusná husí kůže..Představa,že existuje někdo,kdo je na tom opravdu psychycky tak hodně neuvěřitelně špatně..až to dopadá k víc než jen obyčejným depresím..a to jen kvůli jedný osobě..Jedná osoba nevědomě,nebo vědomě možná,ubližuje tolika lidem,tolik srdcí kvůli němu pláče bolestí..

Potom mi napsala třetí kamarádka,která dneska na oslavě prožila opět něco co ji hodně zasáhlo do srdce vzpomínkami a city,lteré ještě před pár týdny tolik cítila a vlastně pořád cítí..Nevím přesně co se kromě pár polibků,které jsem dneska viděla..stalo,jelikož,neměla na to dostatek sil (opět ty síly psychyky..)..Prosila jsem,přemlouvala,ujišťovala,že jsem tu jen pro ní,abych ji vyslechla,aby se mohla svými city a emocemi vybít a vyřvát někomu,nic z toho nepomohlo,bohužel..Rozhodně mě to stále trápí,nedokážu nemyslet na to,že jsem se snažila opět pomoct,někomu na kom mi nesmírně hodně záleží,ale vím,že ne schválně,ale má pomoc byla odmítnuta..

A jako nejhoší myšlenka za celý večer..hovor od kamaráda,kterého znám dva roky,vám jen tak,jakoby to byla normální zpráva,oznámí,že mu možná našli doktoři rakovinu na plicích..ještě Vám řekne..*Nechci aby si kvůli tomu nespala,nemysli na to..*jako,kdyby to byla jen normální obyčejná nemoc,jako angína,nebo chřipka..

Poslední šok dnešního večera a já se vážně bojím ulehnout do mý vyhřátý postele a ponořit se do svých snů..Co když to dnes nebudou krásné,romantické,šťastné sny..ale jen noční můra o dnešních událostí,které jsou důvodem mé dnešní nespavosti..Ano měla bych se vyspat,ráno mě čeká hlídání sestřičky pak celé odpoledne být v práci..ale..ono to prostě dnes bohužel nejde..Ale všem ostatním přeji hezkou ničím nerušenou noc a krásné sladké sny :)) ..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama