Zimní období

6. ledna 2017 v 16:37 | Tea |  Můj život, Můj deník.
Vítejte v novém roce 2017.
Vítejte v novém šťastném roce, v roce nových příležítostí, v roce nových šancí, možností, správných životních cest a hlavně ve zdraví.





Silvestra jsem strávila v Havířově s kamarádkou s Kejt, potěšila mě její nabídka, že nebudu stejně, jako minulý rok doma, jenom se koukat z okna na krásu ohňostroje a smutnit, že venku je právě miliony lidí, kteří se právě radostně objímají a prožívají tu atmosféru Nového roku společně. No jo, v tomhle jsem pořád stejná romantička.
Vlastně je to ironie..Před 2 lety, kdy jste v mých článcích mohli o mých přátel mezi které právě Kejt patří a přátele z Bruntálu, jsem se naivně zmýlila, protože jsem si přála prožít Silvestra s Kejt, že společně něco podnikneme, ale já se pár dní před tím dnem dozvěděla, že do jejího plánu oslav jaksi nezahrnuje má osobnost a pak přišlo největší překvapení, které jsem zatím zažila, když jsem z hodiny na hodinu odjela právě do Bruntálu, ale nesla jsem špatně, že Vy na někoho myslíte, na někom Vám záleží a ten dotyčný Vás prostě nepotřebuje a nestojí o to oslavit s Vámi tento den.
Tak ironií je, jak se po 2 letech karty obrátí.


Zpět k letošnímu Silvestru. Přesně o půl noci, když si všichni venku připíjeli a začaly ty nádherné světla ohňostroje, myslela jsem na to, jak znovu další rok utekl, co jsem za ten rok pokazila, co si uvědomila a to horší..co mě tento právě začínající rok čeká.. Tento rok bude pro mě takový rozhodující, jestli bude má cesta pokračovat, nebo mě bude čekat něco neznámého, co mě děsí.
Včera mě čekaly první 2 zkoušky v novém roce, ještě před Vánocemi už jsem měla naštěstí po 4 zkouškách, z níchž mi jedna nevyšla Matika.
Včera jsem jela do školy na zkoušku z předmětu Finance podniku, celé 3 dny jsem nad tímto předmětem strávila, test byl rozdělen na teorii a příklady, kde se počítají akcie,bankovní úvěry a takové typy příkladů, což mi zrovna moc nejde, ale snažila jsem se naučit se co nejvíce teorii, protože test byl jak na A,B,C, doplňovačky a 1 velký otázka za nejvíc bodů. Po téhle zkoušce jsme s holkama jely ještě na vedlejší budovu na zkoušku z Angličtiny.
Z té jsme hned věděly výsledky, takže se mi trošku ulevilo, že angličtina mě nezklamala.
V autobuse jsme s holkama už měly možnost vidět i výsledky z Financích a já bohužel v tomhle neuspěla.
Možná taky víte, jaký je to v tu chvíli pocit.. Opravdu jsem ji chtěla mít už za sebou. 3 dny neděláte od rána do večera nic jiného, než je soustředění jenom na to učení, dostat do hlavy co nejvíce, napsat pak co nejvíc..
A pak vidím výsledek a že mi 7 bodů chybělo. Po cestě domů hustě sněžilo, tak, že Vám ten sněhový vítr štípe do obličeje a skoro nic před sebou nevidíte. Vnímala jsem jenom písničku, která mi hrála ve sluchátcích a měla pocit, že to není jenom sníh, co mě do obličeje praští.
Jenže ono je to všechno ještě horší.


Jak jsem před chvílí psala o zkoušce z Matiky, kterou jsem před Vánoci neudělala, tak jedná se o to, že 2 předměty opakuju z 1.ročníku a teď je tím pádem musím splnit za každou cenu.
Mezi ty opakující předměty patří právě ta Matika a Podniková Ekonomika, která mě čeká v úterý 10.1.2017 ústní zkouška,
bude to první pokus, ale nervy jsou to dvojnásobné, protože, kdybych to v úterý nezvládla, pak mám poslední 2.pokus, stejně jako v té Matice. Do toho všechny další předměty. Ale opakující jsou nejhorší, tentokrát jde o vše.
Buď na to máte nebo ne.
A já si nedovedu představit, co budu dělat, když to nezvládnu.
Skončím.
Teď ve 2.ročníku, kdy jsem zvládla ten 1.ročník, zvykla si na to prostředí, na cestování do Karviné a z Karviné, na ty lidi, kteří tam jsou. Znám to, lidi přicházejí a odcházejí, ale já nechci nic z toho ztratit.
Může být vůbec člověk na to připravený?.. Že se mu obrátí život naruby.
Najednou bych musela se rozhodnout co by bylo dál.
Opakovat ročník znovu, nebo začít nový život, dospělý život.
Jsem proti tomu mít stereotipní život, brzo ráno vstávat do práce, pak domů, ráno zase do práce a zase domů. pořád dokola.
Začnete žít jenom prácí a dny,měsíce,roky začnou utíkat mezi prsty, ani nevíte jak.
Tohle já nechci.
Mamka tvrdí, že mi věří, že to musím zvládnout, jiné řešení není.
Nechci ji zklamat, nechci zkamat sama sebe.
Snažím se věřit v lepší zítřky, že nahoře je někdo, anděl strážný, který dává na nás tady pozor a stojí při tobě, když to opravdu nejvíce potřebuješ. A já chci věřit, že když půjde o vše, nebudu na to úplně sama a anděl strážný bude na mě dohlížet.
To je ten rok 2017, kterého se děsím, nevím co mi přinese, co v mém životě změní, ale budu tady, připravená vše sem psát, každý rozhodující okamžik. Budu doufat, že tu budete zároveň se mnou a tím, že ty články budete číst a možná na ně reagovat, nebudu na to sama.

Šťastný nový rok pro Vás.

Pro dnešní článek jsem na rozloučení vybrala písničku Today, z filmu Zůstaň se mnou.
Přišla mi pro dnešní článek nejblíže.
Ahoj příště.

Tea.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baryn Baryn | Web | 10. ledna 2017 v 2:14 | Reagovat

Já mám zkoušky vždycky roztahané po celém zkouškovém, protože jsem lempl. Já sice jsem chytrá,a le nerada se učím a na předtermíny nechodím, neboť prostě nemám motibvaci učit se před Vánoci. :D Tkaže mám teď prakticky všchen před sebou. První zkoušku jsem měla dneska, ale nepočítám s tím, že by dopadla úspěšně... prostě jsem si ji šla zkusit, není to tragédie.

Já věřím, že to zvldáneš. :) Působíš intelignetně, takže proč ne...
Ale jetsli se nezadaří, tak se nezadaří. Hodně lidem se VŠ nepovedla na první pokus, můžeš si vybrat pak klidně jinou školu a jiný obor... můžeš si dát od školy pauzu a jít pracovat, zkoušet cokoliv. konec školy není konec života. :)

2 Tea Tea | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 0:20 | Reagovat

[1]: Děkuji za komentář :) Já netvrdím, že konec školy jen konec života, jen to nechci vzdát, za ten rok a půl jsem si tam zvykla, na to prostředí, lidi..Jo i mamka mi dneska řekla, že i kdybych opakovala ročník, tak přece poznám nové lidi a stejně jak skončí škola už se s nimi nikdy neuvidím a to já nemám ráda to slovo nikdy.. Jo jasně většina 90% lidi si založí rodinu a na nějaké lidi ze střední či vysoké kašle, nevidí se s nimi klidně i 10 let prostě přestanou pro ně existovat..Já to cítím jinak, já si nepřeju takhle dopadnout, jo, možná jsem jen naivní, ale všechno jde, když to člověk chce..

3 m. m. | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 21:18 | Reagovat

Vysoká škola není jediný způsob, jak si dopřát solidní život, velká spousta lidí by ti naopak řekla, že je to přežitek a že na tom vlastně vůbec nezáleží. A já se k tomu můžu částečně přidat :) Ok, pokud jsi zarytě přesvědčená, že chceš dělat nějaké určité odborné povolání, k němuž je vysoká škola zapotřebí - třeba doktořina, právničina, zubařina nebo architekt - tak ok, tam ja patrně zapotřebí.
Ale existují spousty povolání, kde opravdu nezáleží na tom, ze čeho máš papír, ale na tom, co umíš, co tě baví a v čem jsi dobrá.
Taky je naprostý nesmysl, že by jediná jiná možnost oproti studiu VŠ byla mít "stereotypní život, brzy ráno vstávat do práce atd." Způsobů, jak žít život, a způsobů, jak si vydělávat, je neskutečné množství, zjevně jsi příliš mladá a nezkušená na to, abys tohle věděla, ale časem na to taky přijdeš. Nemusíš žít jen prací a taky ti roky nemusí utíkat mezi prsty, to je čistě na tobě a opět to vůbec nesouvisí s tím, jestli máš vysokou.
Jinými slovy tedy - ano, soustřeď se na to a udělej pro to maximum, abys tu vysokou dostudovala. Pokud věříš tomu, že ten titul mít chceš, pokud je to tvým cílem (ale opravdu tvým, ne tvé mámy nebo kohokoli jiného) a pokud ti to udělá radost. Ale nestresuj se představami, že bez dostudování skončíš jako popelářka nebo někde pod mostem :D To je naprostý nesmysl. Spousta lidí vysokou nemá, někdo ji nedodělal (spousta z nich naschvál, prostě si uvědomili, že to nepotřebují a že tím nechtějí ztrácet čas), někdo ji vůbec nezkoušel, a žijí skvělé naplněné životy.
Neříkám, že můj život je perfektní, ale celkem se považuji za jednoho z těch lidí - vysoká mi rozhodně nechybí.

4 Tea Tea | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 22:41 | Reagovat

[3]: Jasně, tohle vše respektuji, nechtěla jsem tím článkem nějak nutit lidi do toho aby šli na výšku :D No můj sen je učit a to jaksi důležité mít vzdělání, ano vím, že ne každému se sen splnil, že se to nemusí stát ani mně, ale já jen opravdu chci udělat maximum pro to, abych na té škole zůstala :) Já pracuju jako brigádně a to mě baví, jenom si zatím nedovedu představit skončit školu a rychle si najít práci jenom kvůli tomu, abych neseděla doma, vidím to třeba na kámoškách, které nešly na výšku nebo minulý rok taky odešly a buď pracujou v nějakém průmyslu na směny nebo na poště, prostě vzalz ,,první" práci, která jim vyšla kvůli penězům že..Jenom mám cíl být ve svém životě opravdu spokojená a ne za nevím deset let si uvědomit a říct si..sakra kde to jsem, vždyť dělám, co mě nebaví a práci, kterou nechci dělat..:)

5 m. m. | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 15:44 | Reagovat

[4]: V pořádku, já to taky nevzala tak, že chceš někoho nutit, spíš mi přišlo, že se na tu vysokou moc upínáš a chtěla jsem tě povzbudit :)
Učení je hodně těžká profese, byť záslužná. O tom si můžeš popovídat s Maglaiz, ta se ubírá stejnou cestou a je o kus napřed, třeba by ti mohla dát nějaké tipy nebo historky z praxe.
Já myslím, že málokdo v dnešní době vleze po škole do nějaké práce a za deset let ji pořád stejně miluje a je pořád na stejném místě. Můžeš jít do nějakého odvětví, které tě láká, a stejně za pár let zjistíš, že už tě to tak nebaví, to je taky normální. Máš před sebou celý život, kdo ví, co všechno si nakonec zkusíš dělat :) Mě baví zkoušet různá povolání, člověku to otevírá oči, zjišťovat, jaký život mají druzí.
No, držím palce.

6 Tea Tea | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 0:41 | Reagovat

[5]: Děkuji moc :) Já se určitě teprve hledám a máš pravdu, sama nevím jak to všechno dopadne, kde nakonec budu..a to mě právě zatím děsí, ale děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama